Ekonomický a duševní přínos městských stromů a zelených ploch

Ekonomický přínos stromů a zelených ploch

Chlazení: Jak jsme v posledních letech stále častěji a téměř v každém ročním období pozorovali, průměrná teplota neustále stoupá. Zároveň jsou zelené plochy schopny zmírnit tento účinek, protože stromy jsou, jak je známo, schopny chladit své prostředí evapotranspirací. Například vyvinutý dub je schopen absorbovat a odpařit až 400 litrů vody denně, čímž vytváří intenzivní chladící účinek. Díky tomu je nutné v budovách vynakládat méně prostředků na klimatizaci.

Záplavy: Městská modrá-zelená infrastruktura, jako jsou deštné zahrady, zelené střechy, infiltrační příkopy a retenční jezírka, nehrají důležitou roli pouze v zmírňování horka, ale pomocí zadržování srážek a tlumení odtoku také pomáhají prevenci záplav. Během přívalových deštů nebo silných bouří je klíčové, aby voda nepadala najednou z pokrytých povrchů, protože to může vést k přetížení kanalizační sítě a následně k záplavám, což je v Budapešti stále četnější problém.

Psychologický přínos stromů a zelených ploch

Městské zelené plochy mají pozitivní účinky nejen z ekonomického hlediska, ale podle souhrnné zprávy Světové zdravotnické organizace také pozitivně ovlivňují fyzické a duševní zdraví městských obyvatel. Například snižují stres, hluk a horko, stejně jako mortality způsobenou respiračními, kardiovaskulárními a cerebrovaskulárními chorobami, zlepšují kvalitu ovzduší a poskytují skvělý prostor pro sociální interakci. Pomysleme jen na pikníky na ostrově Margareta nebo na polibky v skrytých zahradách města.

Duševní zdraví je zvláště důležité mezi městskými obyvateli, protože mnoho výzkumů již prokázalo, že vedle osamělosti, izolace a stresu je riziko deprese mezi městskými obyvateli o přibližně 40 % vyšší a úzkost je o 20 % vyšší než u venkovského obyvatelstva.

Mimo sociální kontakty poskytují stromy a zelené plochy také vynikající příležitosti pro sport. Výzkumy prokázaly, že blízkost městských zelených ploch pozitivně ovlivňuje nejen pravděpodobnost fyzické aktivity, ale také její frekvenci. V souladu s tím také zjistili, že pokud je k dispozici více zelených prostorů, lze městské obyvatele povzbudit k aktivnějšímu životnímu stylu.

Zdravější společnost má výrazně nižší náklady na zdravotnictví, takže zelené plochy také nepřímo přispívají k ekonomické stránce udržitelnosti měst.